TJ KOVO Ždánice – Sokol Kostice 4:0 (1:0)
Kapitola 3: Jo, jo, jo, jo
K záchraně potřebujeme 5 výher a 1 remízu (10 kol do konce).
Nedělní chladné počasí přivedlo na náš kamenitý pažit průměrný počet diváků, jako vždy největší obsazení bylo u zdroje – tedy v garáži. Po mizerném výkonu v Ratíškovicích nás čekal tým Kostic, kterému náleží 7. místo v soutěži. Hlavní trenér R. Ruban provedl „refresh“ sestavy. Do základní jedenáctky se vrátil zkušený matador V. Kopeček, na pravé místo záložní řady se posunul nejlepší střelec týmu D. Stipčák a na hrot putoval F. Snášel, který s L. Marčíkem vytvořil útočné duo s průměrným věkem 40 let. Nemáme rychlost, ale máme chytrost… no spíše zkušenost. Do úvodu utkání vstupujeme jako Neil Armstrong na Měsíc – jen ve slovenském provedení. T. Kubík se uvolnil na levé straně u brankové čáry a všichni, včetně náhodných ptáků na stromech, čekali centr. Ale tenhle slovenský lišák potrestal postavení hostujícího gólmana a na přední tyči využil místečko pod rukou. 1:0. V dalším průběhu zápasu se do šance dostává L. Marčík, jeho střela pravou nohou končí nad brankou. Již v prvním poločase je vidět ohromný rozdíl oproti minulému kolu – najednou všechny souboje otáčíme ve svůj prospěch, výborná stoperská dvojice Hornák, Lánc. Myslím, že útočníci hostů se ještě cestou domů ohlíželi, jestli tam náhodou nejsou… Konec prvního poločasu – počet střel hostů: 0. Druhý poločas začíná a hosté se snaží napadat a rychle vyrovnat skóre. Bohužel pro ně je nečeká nic příjemného, včetně cesty domů. V 51. minutě se dostává k balónu „Shinkanzen“ M. Andresík, přechod do vápna, rychlá klička – hostující obránce nestíhá reagovat. M. Andresík padá, sudí mlčí a poznává hněv domácích fanoušků. V 57. minutě se dostává k balónu „parní lokomotiva“ L. Marčík, jeho průnik do vápna nezvládá hostující obránce a fauluje. Rozhodčí ukazuje na penaltový puntík. Míč si staví D. Stipčák a s přehledem proměňuje – 2:0. V 68. minutě přichází další trest pro hosty, kteří si nedokážou poradit s naší dobře organizovanou defenzivou a vůbec jim nevoní náš soubojový fotbal na našem pískovišti. T. Kubík se dostává za obranu hostů, jeho první střelu domácí brankář chytá, ale následného zmatku využívá zkušený mazák F. Snášel a posílá Kovo do vedení 3:0 se slovy: „Už můžu střídat, pošlem tam mladší.“ V 72. minutě se dostává do úniku opět L. Marčík a předkládá míč hráči, jehož potenciál nikdy nebyl na 100 % využit. R. Doupovec si dá dvojdotek a uklízí k tyči – 4:0. Jak píše kolega z Želetic: písk, písk, konec utkání. Výsledek jednoznačný – po dlouhé době si můžeme užít radost z toho, že někoho přehraješ a ještě to doručíš.
Příští týden jedeme na horkou půdu do Hustopečí. Pokud k zápasu přistoupíme stejným stylem, čeká nás velmi zajímavé utkání.
